Popis Thušů (1834)
Podle: Jogann Blaramberg: Istoričeskoje, topografičeskoje, statističeskoje, etnografičeskoje i vojennoje opisanije Kavkaza. Nalčik: El'-Fa, 1999. Originál vydán v roce 1834.
Thušové hraničí na severu s kmeny Myčkyzů, na východě s Didojci, na západě s Pšavi a Chevsurci a na jihu s Kachetií. Území Thušska se rozkládá na ploše přibližně 35 verst dlouhé a stejně tak široké, což znamená přibližně 1200 verst čtvrrečních.
Thušové se dělí na čtyři základní skupiny: I. Covské, II. Gomecarské, III. Čaghmijské, IV. Pirikitské. Gomecarské a Čaghmijské oblasti jsou nejrozsáhlejší a právě mezi nimi se obvykle vybírají stařešinové Thušů. Dvě další skupiny jsou osídleny především Kistinci, kteří se již dávno usadili v Thušsku.
Thušové mluví gruzínsky, který je však doplněn četnými výpůjčkami slov z dalších jazyků. Obyvatelé Covaty a Pirikity, vedle toho, hovoří také kistinským dialektem. Všechny čtyři oblasti Thušska jsou osídleny 962 rodinami, které obývají 46 vesnic. Zde je seznam těchto obcí:
- Oblast Covata
- Indurta – 120 domů
- Etelta – 47 dvorů
- Cora – 40 dvorů
- Sagirta 69 domů
Celkový počet dvorů: 276
- Oblast Gomecari
- Doču – 36 dvorů
- Gogrulta – 12 dvorů
- Vjatošta – 5 dvorů
- Vašta – 10 dvorů
- Sačigolo – 8 dvorů
- Iljurta – 26 dvorů
- Beghela – 16 dvorů
- Buchurta – 6 dvorů
- Gudashta – 10 dvorů
- Bakiurta – 12 dvorů
- Ali – 6 dvorů
- Vedzischevi – 7 dvorů
- Kokolta – 3 dvory
- Džvarboseli – 20 dvorů
- Verchovani – 16 dvorů
- Ciche – 4 dvory
- Vakidzari – 9 dvorů
- Dadikurta – 11 dvorů
Celkový počet dvorů: 207
- Oblast Čaghma
- Šenako – 41 dvorů
- Ageurta – 11 dvorů
- Omalo – 37 dvorů
- Sokolto – 10 dvorů
- Kumelaurta – 19 dvorů
- Čighlaurta – 16 dvorů
- Nacischvari – 4 dvory
- Chachabo – 25 dvorů
- Chiso – 24 dvory
- Šrolta – 7 dvorů
- Džvelurta – 7 dvorů
- Bočorna – 26 dvorů
Celkový počet dvorů 227
- Oblast Pirikiti
- Čigho – 23 dvorů
- Daklurta – 12 dvorů
- Nakudurta – 3 dvory
- Parsma – 44 dvory
- Kolo – 9 dvorů
- Čemo – 4 dvory
- Dartlo – 20 dvorů
- Dano – 19 dvorů
- Čontio – 29 dvorů
- Ego – 9 dvorů
- Diklo – 40 dvorů
- Girevi – 30 dvorů
Celkový počet dvorů: 254
Oděv Thušů je stejný jako u Gruzínů, avšak s několika nevelkými odchylkami. Šijí je ženy.
Jejich zbraně jsou pušky, kinžály, meče, pistole a dokonce oštěpy. Thušové jsou stateční a vojensky založení, avšak hrubí a málo civilizovaní. Nedrží se ovšem příkladu svých sousedů, kteří se často věnují krádežím a útoků, nýbrž vedou spokojený pracovitý život a brání se pouze svým sousedům Lezgincům a dalším nepřátelům. Pokud by některý z Thušů projevil v době bojů zbabělost, dají mu jíst ze psí misky a nedovolí mu sednout si za jeden stůl s dalšími soukmenovci. V jejich prostředí je také velmi řídký nedovolený kontakt mezi pohlavími. Jestliže si někdo bere ženou násilím, tato se zabije a viník je předán trestu smrti z rukou svého národa.
Jakmile je žena před slehnutím, musí se ode všech vzdálit. Ihned po narození dítěte k ní nikdo nesmí, s výjimkou několika starých žen, které jej donášejí jídlo. Až po 40 dnech jí berou zpět i s dítětem.
Když některý Thušinec zemře, celá oblast, v níž se tato událost stala, vyhlašuje třídenní smutek. V této době se všichni zdržují veškerých radovánek a veselí. Na konci této doby příbuzní a přátelé zemřelého mu vzdají poslední hold. Jakmile pohřební obřady ukončí, pořádají se koňské závody. Nejcennější věci zemřelého se odnášejí na vrchol vysoké skály, kde se stanou hlavní cenou pro vítěze dostihů. Závodů se účastní neosedlaní koně. Ten jezdec, který první dorazí na vrcholek, získává nejcennější věc a další poté méně a méně cenné věci.
Thušové, stjeně jako další Gruzíni, vyznávají pravoslavnou víru řeckého vyznání a jsou na ní velmi vázaní. Jejich knězi jsou však víry neznalí a málo vědí o církevních obřadech. Kostelů mají čest.
Oblast, kde žijí Thušové, je plný vysokých příkrých srázů, u kterých se chodí klanět sv. Iljovi a přinášejí mu jako oběti krávy a ovce. Modlí se a klanějí se k zemi těmto skalám. Věří, že jim tyto mohou splnit jejich sny a svatosvatě věří všemu, co jim řeknou jejich kněží. Thušové, kteří žijí blíže ke kmenům Myčkyzů, nejsou tak hrubí a jejich jazyk a náboženské představy se změnily s ohledem na příměsi a výpůjčky z jiných kmenů.
Kdysi se právě z Thušů sestavovaly oddíly ochrany gruzínských králů, neboť měli pověst lidí velmi chrabrých a velmi oddaných svým pánům.
V minulosti se Thušové vůbec nezabývali zemědělstvím, protože jejich půda v horských oblastech není pro tento druh činnosti vhodný. V posledních letech začali pracovat na menších částech země, které se hodí obdělávat a které se nacházejí na svazích hor a v úžlabinách. Pěstují česnek, ječmen či proso, avšak s nevelkými výnosy. Všechno jejich bohatství je v dobytku, zvláště v ovcích. Thušové mají na 2000 koní, okolo 4000 koní a na 100 tisíc kusů ovcí. Jedno stádo činí přibližně 500-1000 ovcí, v některých případech se stáda spojují do 4-5 tisíc hlav. Pastviny v thušských dolinách jsou v létě skvělé a v zimě překočovávají svá stáda na široké roviny Karaji, blízko vesnice Samuchi, a proto jsou tak věrní našemu státu, který by jim v době případných protistátních vystoupeních z jejich strany zablokovalo východ na jejich zimní pastviště.
V Kachetii vyměňují Thušinci sýr a ovčí vlnu na obilí, víno a na další potřebné výrobky. Tataři jim každoročně přivážejí až dva tisíce pudů soli. Obchody se provádějí v poli, které se nazývá Alvanským a leží blízko říčky Jory. Za jednu jednotku vlny dostanou obvykle tři jednotky soli. Jejich ženy vyrábějí nikoliv na obchod, ale pro vlastní potřebu měkkou obuv bez podpatků, plsť, látky, pytle a tašky.
Jelikož se jedná o hornatý region, Thušové používají pro převoz nákladů koně a zvláště často muly, na které nakládají na sedla, jelikož vůz tam neprojede.
Svého komisaře vybírají Thušové mezi významnými rodinami knížat a šlechticů Telavského regionu (Kacheti) a naše vláda jim dává právo volby, neboť již od doby gruzínských králů jsou velmi spojeni s některými gruzínskými rody, zvláště k rodu knížat Čelokajevých. Nejenom Thušové, ale také Pšavové vybírají svého komisaře z řad tohoto rodu. Pokud jde o vážné rozpory, které mohou vzniknout mezi Thuši, potom se tyto usmiřují na Alazaňském nebo Miravalském poli, kde se scházejí k posouzení záležitosti stařešinové a komisař. Trestní činnost se zkoumá v Telavi.
(překlad Slavomír Horák)