Kuchyně
Thušská kuchyně - podrobná brožura
Thušská kuchyně - stručný průvodce
Thušská kuchyně byla tradičně založena na výtěžku z pastevectví a menších (a málo úrodných) polností. Z tohoto důvodu je základem maso a mléko či mléčné výrobky (ovčí a kravské). Z mléčných výrobků je pro Thušsko specifický především slaný sýr, zrající v ovčí kůži (gudis kveli), který je jedním ze symbolů thušské kuchyně. Jak jsme už zmínili, tradičně se přechovával v pytlích z ovčí kůže, obrácených naruby, což mu dodávalo zvláštní příchuť.
Naopak jogurt charakteristický pro nížiny (maconi) není v Thušsku příliš rozšířený a dělají jej spíše pastevci v horách (v době dojení). Dále je základem jídla pšenice a jiné obiloviny, ze kterých se připravuje především chleba (puri), tvarohové/sýrové placky (kotori – viz obrázek vlevo) a taštičky plněné sekaným masem (chinkali). Thušské chinkali mají oproti ostatním gruzínským obvykle silnější těstovou slupku, mohou být v některých případech i s bramborem, přestože dnes se spíše vaří v klasické podobě s masem, cibulí, bylinkami a kořením. Chinkali svým tvarem i na symbolické úrovni představují slunce. Kotori odpovídají pojmu chačapuri v nížině. Tyto placky, plněné mladým neslaným sýrem či tvarohem a pomazané přepuštěným máslem, patří k typickému produktu místní kuchyně. Jsou obvykle mastnější a menší než v případě nížinných. Z mléčných produktů je významným pokrmem chavici, tvaroh smíchaný s přepuštěným máslem, který se po ztuhnutí stal vydatným zdrojem energie, navíc ve skladné podobě, kterou mohl mít pastevec neustále s sebou.
Jídlo je obvykle doplněné místními bylinkami, které se přidávají téměř do všech jídel a tvoří nezaměnitelný kolorit místní kuchyně. Tradičním základem gruzínské i thušské kuchyně je koriandr (kindzi), používá se však i další natě vypěstovaná na domácích zahrádkách či sbírané v přírodě. Jako doplněk stravy se používají i různé bylinky, přikusované k hlavnímu jídlu. Důležité je i konzervování mléčným kvašením v soli (typické jsou například kvašené květy keře džondžoli – klokoče, původem ovšem z doliny) a zavařování.
Typickým nápojem je pálenka (araki), dnes většinou v podobě destilátu z výlisků hroznů (čača). Tradičně se však pálilo spíše z obilí. Z nížiny se přiváží také víno, vypěstované v Alvani. Svátečním nápojem je potom domácí pivo (aludi), které se tradičně připravovalo z horského ječmene a divoce rostoucího chmelu. Vaří se na náboženské svátky ve speciálních budovách ve vesnici, kam nemají přístup ženy v menstruaci. Vynikající je čaj z bylinek, zejména máty (pitna) a mateřídoušky (kondara), který se v guest-housech prodává pod názvem „thušský čaj“.